PGT - aneuploidie (PGT-A)

Test hrazený ze ZP:
ANO
Indikující odbornost:
208
Test bez úhrady ZP:
ANO
Pohlaví:
Žena
Materiál:
Trofektoderm, Amplifikovaná DNA z trofektodermu
Doba vyšetření:
4 týdny
STATIM:
2 týdny

Materiál:

Trofektoderm | Počet biopsií x 0,2 ml PCR zkumavka s buňkami trofektodermu v pufru dodaném laboratoří
Skladování po vyšetření: po dobu 5 let od vydání zprávy -25°C – -15°C
Amplifikovaná DNA (WGA) z trofektodermu | 1x 0,2 ml PCR zkumavka s alikvótou WGA produktu
Skladování po vyšetření: po dobu 5 let od vydání zprávy -25°C – -15°C

Rychlý popis testu:

Preimplantační genetické testování aneuploidií u embryí metodou NGS s cílem posoudit jejich vhodnost k transferu a vyloučit z něj neživotaschopná embrya.

Detailní informace o testu:

Cílem primplantačního genetického testování aneuploidií (PGT-A) u embryí metodou NGS je stanovit počet kopií chromozomů, nebo jejich částí. Stanovení počtu kopií je založeno na porovnání zastoupení sekvencí ze všech oblastí genomu, a to jak v rámci vzorku, tak zejména v porovnání s referenčním vzorkem o normálním počtu kopií všech chromozomů.

Vstupním vzorkem je 5-10 buněk trofektodermu odebraných 5. – 6. den vývoje embrya ve stádiu blastocysty. Buňky jsou nejprve zlyzovány a uvolněná DNA je amplifikována metodou celogenomové amplifikace na principu DOP-PCR. V posledním amplifikačním kroku jsou k amplifikovaným sekvencím původem z embrya přidány sekvence, které umožní vytvoření knihovny pro masivně paralelní sekvenování, pro které používáme označení NGS. Sekvenační data jsou digitálně vyhodnocena sérií aplikací s cílem přiřadit získané sekvence k jednotlivému embryu (přibližně 5,5 milionů sekvencí o délce 75 nukleotidů na každé embryo), namapovat získané sekvence na referenční genom a určit jejich pozici původu a počet pro jednotlivé úseky genomu. Počty získaných sekvencí z jednotlivých úseků chromozomů jsou porovnány v rámci vzorku a vzhledem k referenčnímu vzorku o normálním počtu chromozomů. Sekvence původem z mitochondriální DNA jsou využity jako další vrstva kontroly kvality práce v laboratoři a mohou být využity ke vzájemnému jednoznačnému rozlišení skupin embryí původem od jednotlivých pacientek. Ze získaných dat je možné dále provést analýzu alelické četnosti u dostatečně pokrytých SNP markerů a kromě aneuploidií chromozomů detekovat rovněž abnormálně fertilizovaná embrya s haploidním, či triploidním počtem sad chromozomů.

Normálním počtem chromozomů se rozumí dvě kopie chromozomů 1-22, dvě kopie chromozomu X u embryí ženského pohlaví a po jedné kopii chromozomů X a Y u embryí mužského pohlaví. Embrya s normálním počtem kopií označujeme jako euploidní. Patologickými nálezy – aneuploidiemi – jsou trizomie v případě nadbytečné kopie, nebo monozomie v případě chybějící kopie příslušného chromozomu, nebo jeho části. Odchylky od normálního počtu chromozomů oběma směry je možné vyjádřit v procentech a stanovit intervaly pro hodnocení počtu kopií. Za normální se považují odchylky do 30 %. Jako trizomie, nebo monozomie se označují odchylky nad 70 %. Nízkými mozaikami se rozumí odchylky v intervalu 30-50 % a jako vysoké mozaiky se označují odchylky v rozmezí 50-70 %. Odchylky zahrnující pouze část chromozomu se nazývají segmentální aneuploidie. Na základě výsledku vyšetření jsou embrya doporučena, nebo nedoporučena k transferu. Pro euploidní embrya a patologická aneuploidní embrya nevhodná k transferu je diagnostická spolehlivost vyšetření větší než 97 %. Z důvodu mozaicismu přirozeně se vyskytujícího u embryí a s ohledem na biologickou charakteristiku primárního vzorku (5 – 10 buněk embrya) není možné dosáhnout vyšší spolehlivosti vyšetření.

Za neživotaschopná se v rámci PGT-A metodou NGS považují embrya nesoucí aneuploidii celého chromozomu s odchylkou od normálního počtu chromozomů větší než 70 %. Takové aneuploidie jsou s největší pravděpodobností původem z gamety, vyskytují se u všech buněk embrya a nejsou slučitelné s dalším vývojem plodu ve zdravého jedince. Vyloučením těchto embryí z transferu je možné v rámci IVF dosáhnout vyššího podílu implantovaných embryí po transferu, snížit riziko potracení plodu v důsledku aneuploidie a zkrátit dobu léčby potřebnou k narození zdravého dítěte.