Stanovení haplotypu KIR (A/B)

Metoda stanovení KIR haplotypu (A/B) umožňuje identifikovat genetickou výbavu matky v oblasti KIR receptorů. Tyto receptory hrají klíčovou roli v komunikaci mezi imunitním systémem matky a embryem během těhotenství, kdy rozpoznávají molekuly HLA-C na povrchu embrya. Analýza KIR haplotypu může pomoci odhalit specifické genotypy matky, které mohou být -v kombinaci s HLA-C plodu- spojeny s vyšším rizikem těhotenských komplikací. Doporučujeme kombinovat s metodou Genotypizace HLA-C (C1/C2).

Stanovení KIR haplotypu (A/B) je genetická analýza, která se provádí metodou polymerázové řetězové reakce s využitím sekvenčně specifických primerů (PCR-SSP) za použití IVD kitu. Tato metoda umožňuje určit genetickou variantu (haplotyp) genů kódujících KIR (Killer-cell Immunoglobulin-like Receptors) u matky.

Imunotolerance matky vůči vyvíjejícímu se embryu je zásadní pro úspěšné donošení těhotenství. Tento komplexní proces zahrnuje interakci mezi buňkami mateřského imunitního systému přítomnými v děloze, zejména děložními NK buňkami (uNK buňkami), a embryem. uNK buňky exprimují na svém povrchu receptory zvané KIR, které rozpoznávají specifické molekuly HLA-C přítomné na povrchu embrya. Tato interakce mezi KIR receptory matky a HLA-C molekulami plodu hraje klíčovou roli v regulaci imunitní odpovědi na rozhraní matka-plod.

Geny kódující KIR receptory jsou lokalizovány na chromozomu 19q13.4 v oblasti známé jako leukocytární receptorový komplex. V současnosti je známo celkem 17 různých KIR genů, které se dělí na devět genů pro inhibiční receptory, šest genů pro aktivační receptory a dva pseudogeny (nefunkční geny). Na základě kombinace těchto genů se rozlišují dva hlavní haplotypy KIR: haplotyp A (KIR A) a haplotyp B (KIR B). Haplotypy KIR představují specifické uspořádání centromerických a telomerických oblastí tohoto genového komplexu, přičemž v této oblasti dochází k častým rekombinacím, což přispívá k vysoké genetické variabilitě mezi jedinci. Během těhotenství může mít matka jeden ze tří základních genotypů KIR: AA (s převahou inhibičních KIR), AB (kombinace inhibičních a aktivačních KIR) nebo BB (s vyšším počtem aktivačních KIR).

Gen HLA-C, který patří do skupiny hlavního histokompatibilitního komplexu I. třídy (HLA I. třídy), je umístěn na krátkém raménku chromozomu 6. HLA-C má v těhotenství zvláštní význam, protože je to jediný klasický gen HLA I. třídy, který je exprimován na rozhraní mezi matkou a plodem. Molekuly HLA-C slouží jako ligandy (vazebná místa) pro KIR receptory na uNK buňkách. Tyto ligandy se dělí do dvou hlavních skupin: HLA-C1 a HLA-C2. Ligandy HLA-C2 vykazují silnější vazebnou afinitu k některým aktivačním KIR receptorům než ligandy HLA-C1.

Několik studií naznačuje, že určité kombinace KIR haplotypu matky a HLA-C genotypu plodu mohou ovlivnit průběh těhotenství a být spojeny s vyšším rizikem komplikací. Například u žen s genotypem KIR AA, které nosí plod s HLA-C2, může dojít k nedostatečné aktivaci uNK buněk, což může negativně ovlivnit implantaci a placentaci a vést k opakovaným potratům, preeklampsii nebo růstové retardaci plodu. Stanovení KIR haplotypu matky tak může poskytnout cenné informace v kontextu reprodukčního zdraví a plánování těhotenství.